Má přítomnost

Ve „všedním“ životě hledám jeho nevšednost, učím se žít tady a teď, v přítomnosti. Všímám si svých pocitů a hledám jejich původ a tím se od nich oprošťuji, učím se poznávat své pravé Já. A stejně tak se učím přistupovat k ostatním, nevnímat jen ty role které si tu hrajeme, ale skutečnou podstatu, Bytí, které je prosto forem. 

Nejsem dokonalý. Dělám chyby a jsem za ně rád. Bez nich bych se těžko mohl nějak posunout.

 

Komentáře a dotazy k produktu 

 
0 # dotaz :)lucka 2011-03-04 19:28
Ahoj probuzenej Martine!

ráda jsem Tě poznala na Tvých stránkách. Jsem ráda, že Ti hvězdy "nadělily více". A chtěla bych se s Tebou setkat! Mně totiž nadělily méně, tak že bysme to vyrovnali

Předem díky za odpověď
PS:Jsi zajímavý
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # RE: dotaz :)Martin Maňaska 2011-03-09 15:50
Ahoj Lucko, napiš mi na email či na skype, rád si popovídám.

A k tomu, zda mi hvězdy nadělily více... zjišťuji že to je hezky v rovnováze.. že jsou zas jiné oblasti, kde mám co dělat abych to zvládal :)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # :)zdeňka 2011-03-27 15:30
Hezká slova. Hodně se mi líbí ta část: Nešlo o techniku, jakou jsem používal, ale o ten přístup, který nenechával prostor lidem a jejich rozmanitosti. Poměrně rychle jsem zjistil, že není jen jedna technika která může nabídnout spasení každému, ať je na tom jak chce. Že je třeba s lidmi pracovat tím způsobem, který sami potřebují. Prostě vložit do terapie více pokory a prostoru pro lidi samotné.
Tj moc důležité, je v tom moudrost. Díky.
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # volání vůníZastavení 2012-02-22 01:59
až po roce cítím vůni římského kmínu,aniž bych ho měla kdy v kuchyni,

s ním kmitám se západem Slunce, plno zatáček, rozhledna...vůně pokáceného dřeva...

ty dvě vůně mě volají, nemůžu se jich nabažit, i když jsou jen výplodem mé fantazie...

stačil jeden úsměv muže, který mi Tě připomněl,až mě to zarazilo, co se děje...

úsměv může, který měl všechno, co měl mít,přeji Ti ten úsměv získat zpět, na dlouhé cestě, kterou právě teď kvůli němu znovu podstupuješ...


mám strašnou radost, co se teď s Tebou děje...posílám Ti spousty energie...

Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Chystané akce

kde jsem, když ne tady? :)
V roce 2012 jsem přestal dělat terapie a uposlechl jsem výzvu, která mi přišla. Pak následovala pouť do Santiaga, která mi dala tak moc, že mi to žene slzy do očí, jen si na to vzpomenu. Cesta do Indonesie byla dokončujícím transformačním, kde jsem se opět učil o moci a zkouškách. Učím se, pracuji a jsem šťastný. Žiji každodenost (nikoli všednost) a to mi teď přináší to nejlepší. Vše je v pohybu, konec Mayského kalendáře byla jen půlnoc, okamžik, kdy se hodinová ručička přehoupne na další část. A tahle moc, tahle síla, která dává věci do pohybu, nás transformuje. Je to jak když se naplno otevře stavidlo. Držet se nemá cenu, jde o to se podvolit a využít energii, která se valí ven. Rozkvétáme a dozráváme. A také umíráme. Děkuji učiteli a všemu, co dostávám do svého života.

přihlášení

„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde