PDF Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 14
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Martin   
Středa, 08 Červen 2011 13:19
Kr?m pod dohledem MeskalitaKad se m?e pokusit stt se v?doucm ?lov?kem. Nicmn? jen velmi mlo lidem se to poda?ilo, co je zcela p?irozen. Nep?tel, kter ?lov?k potk na cest? za poznnm, kdy se pokou stt se v?doucm ?lov?kem, jsou toti stran. V?tina lid jim podlehne."

Kdy se ?lov?k pust do u?en, nem o svm cli nikdy jasno. Jeho odhodln je slab a ml se v ?elu. Douf v odm?nu, kter nikdy nep?ijde, protoe netu nic o obtch, kter ho p?i u?en o?ekvaj."

Za?n se pomalu u?it nejd?v kousek po kousku, pak po v?tch kusech. A jeho mylenky brzy naraz. To, co se u?, nen nikdy to, co o?ekval, nebo to, co si p?edstavoval. A tak se za?ne bt. U?en se nauce nen to, co od n?j lid o?ekvaj. Kad krok p?in nov problm a strach, kter p?itom ?lov?k zav, se nemilosrdn? a nekone?n? hromad. Nastv bitva."

A tak ?lov?k naraz na prvnho ze svch p?irozench nep?tel na strach. Je to stran nep?tel. Proradn a velmi t?k k p?ekonn. Schovv se v kadm zkrutu cesty, obchz a ?h. A jestlie se ?lov?k, pod?en jeho p?tomnost, obrt na t?k, ukon? prvn nep?tel jeho cestu za poznnm."

Co se stane s ?lov?kem, kter ute?e p?ed strachem?"

Nic se mu nestane. Jenom jeho u?en skon?. Nikdy se nestane v?doucm. Bude mon pnovit, mon nekodn a pod?en. Ale v kadm p?pad? to bude poraen ?lov?k. Jeho prvn nep?tel ukon?il jeho tuby."

A co m?e ud?lat, aby strach p?ekonal?"

Odpov?? je docela jednoduch. Nesm utct. Mus p?ekonat sv?j strach a bez ohledu na n?j pokro?it ve svm u?en o dal krok. A pak o dal a jet? dal. Mus se doopravdy bt, a p?esto nesm p?estat. To je pravidlo. Nakonec p?ijde okamik, kdy prvn nep?tel ustoup. ?lov?k za?ne bt sebejist, jeho odhodln je siln?j. P?estane se u?en bt."

Kdy se tento okamik dostav, m?e o sob? ?lov?k ?ct, e p?ekonal prvnho p?irozenho nep?tele."

Stane se to najednou, done Juane, nebo se to d?je postupn??"

Stv se to postupn?, a p?esto strach zmiz najednou, a to velmi rychle."

Ale neboj se pak ?lov?k znova, kdy se mu p?ihod zase n?co novho?"

Ne. Jakmile jednou ?lov?k p?ekonal strach, u se s nm v ivot? nesetk. Protoe msto strachu zskal jasnou mysl, kter vymae kad strach. Tehdy ?lov?k pozn i sv touhy a v, jak je uspokojit. P?edvd dal kroky v u?en a vechno vid ost?e a jasn?. Ct, e mu nic nen skryto.

A tehdy naraz na druhho nep?tele. Jasnost! Tato jasnost mysli, kterou je tak t?k zskat, sice zaene strach, ale sama ?lov?ka oslep.strach

Vede ?lov?ka k tomu, aby o sob? nepochyboval. Uji?uje ho, e doke, co se mu zachce, protoe do veho jasn? vid. Protoe je mu ve jasn, je velmi odvn a nic ho nezastav. Ale to ve je omyl. Je to jen kousek pravdy. Jestlie ?lov?k propadne tto klamav moci, podlehl druhmu nep?teli a ukon?il sv u?en. Bude sp?chat tam, kde by m?l bt trp?liv, a bude ?ekat tam, kde by si m?l pospit. A bude s u?enm zpolit, a najednou nebude schopen u?it se dl."

Co se stane s ?lov?kem, kter byl takto poraen, done Juane. Zahyne?"

Ne. Nezem?e. Jeho druh nep?tel ho prost? zastavil na cest? za poznnm. Msto v?doucho ?lov?ka se z n?j m?e stt aek nebo vznamn vle?nk. Nicmn? jeho jasnost mysli, kterou si tak t?ko vybojoval, se u nikdy nezm?n v temnotu a strach. Jasnost mu z?stane tak dlouho, jak dlouho bude t. Ale u se nebude u?it a po ni?em nebude touit."

Co tedy mus ud?lat, aby se vyhnul porce?"

Mus ud?lat to, co ud?lal se strachem. Mus svou jasnost mysli p?ekonat a pouvat ji jen k tomu, aby vid?l. Mus trp?liv? ?ekat a vit pe?liv? kad dal krok. Mus si uv?domit, e jeho jasnost je zrdn. A pak p?ijde okamik, kdy pochop, e jeho jasnost mysli je jenom bod p?ed jeho o?ima. Tm p?ekon druhho nep?tele a doshne stavu, kdy mu u nikdy nic nem?e ublit. A to u nebude omyl. Nebude to jen bod p?ed jeho o?ima. Bude to skute?n moc."

Pozn, e moc, o kterou celou dobu usiloval, je kone?n? jeho. M?e d?lat, co chce. Jeho spojenec ho poslouch. Jeho p?n je zkonem. Vid ve, co ho obklopuje. Ale zrove? potk svho t?etho nep?tele moc."

Moc je nejsiln?j ze vech ?ty? nep?tel. A p?irozen? nejjednodu v?c je j podlehnout. Vlastn? ten ?lov?k u je skute?n? neporaziteln. Jen rozkazuje. Za?al tm, e riskoval, a kon? tm, e tvo? zkony, protoe je pn."

?lov?k v tomto t?etm stadiu jen st? pozn, e podlh t?etmu nep?teli. A najednou, ani by si toho vimnul, prohraje celou bitvu. Jeho nep?tel ho zm?n v krutho a svvolnho ?lov?ka."

Ztrat svou moc?"

Ne. U nikdy neztrat ani jasnost mysli, ani moc."

A ?m se bude liit od v?doucho ?lov?ka?"

?lov?k, kter podlehne moci, um?e, ani by se nau?il s n zachzet. Moc se stane jenom b?m? jeho osudu. Takov ?lov?k neovld sm sebe a nepozn, kdy a jak moc pout."

Je porka od kterhokoliv nep?tele kone?n?"

Samoz?ejm?, e je kone?n. Jakmile jeden z nep?tel ?lov?ka ovldne, ned se u nic d?lat."

Nen mon, aby ?lov?k pochopil, e ho ovldla moc a zm?nil sv chovn?"

Ne. Jakmile ?lov?k podlehne, je konec."

Ale co kdy ho moc jen na chvli oslep a on ji pak odmtne?"

To znamen, e boj stle pokra?uje. To znamen, e se jet? stle pokou stt se v?doucm ?lov?kem. ?lov?k je poraen a tehdy, kdy se vzd vech pokus? a opust sm sebe."

Ale m?e se pak stt, e ?lov?k podlh strachu lta a nakonec ho p?ekon?"

Ne, tak to nen. Jestlie boj se strachem vzd, u nikdy ho neporaz, protoe se lekl u?en a u to nikdy nezkus znovu. Ale jestlie se, by? se strachem, bude po lta u?it, nakonec ho p?ekon, protoe se nikdy doopravdy nevzdal."

A jak m?e ?lov?k porazit t?etho nep?tele, done Juane?"

Mus moci v?dom? vzdorovat. Mus pochopit, e moc, kterou zdnliv? zskal, nen ve skute?nosti jeho. Mus bt neustle pozorn a velice opatrn?, ale s plnou sebed?v?rou, pouvat vechno, co se dosud nau?il. Jestlie pochop, e jasnost mysli a moc jsou jen dal chyby a z?stane pnem sebe sama, doshne bodu, kdy bude mt ve pod kontrolou. A pak u bude v?d?t, kdy a jak moc pout. A tak poraz t?etho z nep?tel."

stari?lov?k se tak ocitne na konci sv cesty za poznnm a tm?? bez jakhokoliv varovn se ocitne tv? v tv? poslednmu nep?teli a tm je st?. Tento nep?tel je ze vech ?ty? nejkrut?j. Nen mon ho pln? porazit, je pouze mon s nm bojovat."

To je ?as, kdy u ?lov?k nem dn strach ani netrp?livou jasnost mysli ?as, kdy veker moc je pod jeho kontrolou, ale tak ?as, kdy poct neodbytnou touhu si odpo?inout. Jestlie podlehne tto touze, ulehne a zapomene, jestli se pono? do navy, ztrat posledn boj. Jeho posledn nep?tel ho prom?n ve slabho starho ?lov?ka. Jeho touha sthnout se p?ekon jeho jasnost mysli, jeho moc a jeho v?d?n."

Ale jestlie ?lov?k set?ese navu a dl ije sv?j osud, pak m prvo na to, aby byl nazvn v?doucm. I kdyby svho poslednho a neporazitelnho nep?tele p?ekonal jen na okamik. Ten jedin okamik jasnosti mysli, moci a poznn stoj za to."

Z knihy U?en dona Juana od Carlose Castanedy

V knize Castaneda popisuje dobu svho n?kolikatho u?en od amana kmene Jaki, kterho nazv don Juan Matus. Tento popis ?ty? p?irozench nep?tel je v?atek z konverzace mezi Castanedou a donem Juanem. Pomoc proitk? ve stavu roz?enho v?dom se m Castaneda u?it od rostlinch u?itel? a pomocnk?, kte? ale dovedou bt tak velmi nebezpe?n. Nakonec Castaneda u?en touto cestou vzd a ute?e p?ed prvnm nep?telem... strachem. Je to ovem jen po?tek jeho ivotn pouti a nikoli konec u?en.

Pro mne osobn? byla n?kter sd?len v knize velmi inspirujc. Kniha mi pomohla si ut?bit nzor na drogy, rostlin pr?vodce. Ale tak jsem zde nael prv? ?st v?novanou p?irozenm nep?tel?m, o kterou jsem se s vmi zde pod?lil. A?koliv se jedn o nzor amana z druhho konce sv?ta a n?komu to cel m?e p?ipadat velmi drsn, pro mne je v tomto textu velik opravdovost a moudrost.

Martin Ma?aska

 

Chystan akce

kde jsem, kdy ne tady? :)
V roce 2012 jsem p?estal d?lat terapie a uposlechl jsem vzvu, kter mi p?ila. Pak nsledovala pou? do Santiaga, kter mi dala tak moc, e mi to ene slzy do o?, jen si na to vzpomenu. Cesta do Indonesie byla dokon?ujcm transforma?nm, kde jsem se op?t u?il o moci a zkoukch. U?m se, pracuji a jsem ?astn. iji kadodenost (nikoli vednost) a to mi te? p?in to nejlep. Ve je v pohybu, konec Mayskho kalend?e byla jen p?lnoc, okamik, kdy se hodinov ru?i?ka p?ehoupne na dal ?st. A tahle moc, tahle sla, kter dv v?ci do pohybu, ns transformuje. Je to jak kdy se naplno otev?e stavidlo. Dret se nem cenu, jde o to se podvolit a vyut energii, kter se val ven. Rozkvtme a dozrvme. A tak umrme. D?kuji u?iteli a vemu, co dostvm do svho ivota.