PDF Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 26
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Martin Ma?aska   
Pondělí, 16 Listopad 2009 14:55
palec-nahoruO sle mylenky se mluv dost. e ve je o vnit?nm p?esv?d?en vm vysv?tl i ve velmi populrnch knihch, majc vst ke zbohatnut (nap?. "Bohat tta, chud tta"; "Mylenm kbohatstv" ap.). Chcete Porsche? Prost? si p?edstavujte, e ho u mte. Jezdte v n?m, myjete ho p?ed barkem, parkujete ho v gari a jste s nm spokojen a ?astn. A Porsche nakonec mt budete.
Skute?n??

Pokud si p?edstavte, jak jte jahodu, rty se rozevraj, vsouvte ji do st, ukusujete polovinu jahody, na jazyku u ctte jej sla?ou?kou chu?, kter se vm poslze rozplv na patru v stech a co se to d?je? Pusa je pln slin, kter se vytvo?ily, p?estoe ve "skute?nosti" dnou jahodu nejte. Ale co je vlastn? skute?nost. V?tina lid m vlastn p?edstavy, podle kterch se ?d a ije podle nich. Proto se dva lid mohou podvat na jeden a ten sam obraz a jednomu se bude lbit a druhmu bude p?ipadat okliv. Proto je pro jednoho Bible svatm psmem sepsanm Bohem a pro druhho kniha se zajmavmi mylenkami, upraven crkv tak, aby se to hodilo do krmu. A jak je to doopravdy? Pro kadho ?lov?ka jinak. To je skute?nost.

Take jsme se dozv?d?li, e nae mylenky maj p?m dopad na nae t?lo a zp?sob naeho ivota. Jinmi slovy, m?ete bt jen tak ?astn, jak si to dokete p?edstavit.

Ale jak z takov skute?nosti vytvo?it Porsche?

chut-jahody_smallMon si ?kte: "Vytv?en slin, super, to m?u p?edvd?t v televariet." Jestlie je to pro vs p?li slab kva, tak co takhle p?soben mylenkami na objekty bez fyzickho kontaktu? To u by bylo dostate?n? Japonsk badatel Masaru Emoto vypracoval v roce 1999 originln metodu fotografovn krystal? zmrzl vody. P?i fotografovn krystal? zjistil, e v jednotlivch vzorcch zkouman vody vznikaj rozli?n krystalick tvary (nebo v?bec nevznikaj) nejen v zvislosti na tom, jak je jej p?vod (zda jde o vodu de?ovou, minerln, vodovodn, vodu z p?ehradnch jezer ?i ledovc?), ale e reakce vody (vznik krystal?, jejich symetrie ?i "krsa") zvis na tom, jak ?lov?k s vodou nakld. Zjistil, e utv?en "vodnch krystal?" lze ovlivnit nap?klad p?sobenm mobilnho telefonu, televiznho p?stroje, mikrovlnn trouby, hudby, ?e?i a dokonce "pouhho" mylen. Jinmi slovy, vezmete vodu ze stejnho zdroje a nalijete ji do dvou shodnch sklenic. Jednu sklenici budete milovat a druhou nenvid?t. Poslze se vyfot krystaly vody a voal - krystaly nejsou stejn. Ve vod?, kterou jste napl?ovali "lskou", tedy pozitivnmi mylenkami, vznikly spe estetick obrazce a uskupen krystal?. Krystaly z druh sklenice jsou dle lidskho posuzovn nedokonal. Tyto pokusy vznikaly i za laboratornch podmnek a daj se kdykoliv zopakovat a ov??it. U ns vyla jeho kniha "Skute?n sla vody", kter se tmto fenomnem zabv.

skutecna-sila-vody_smallJestlie tedy vme, e pouhou mylenkou m?eme ovliv?ovat vodu, tak si p?edstavte, e ?lov?k je vlastn? uhlkov vak napln?n vodou. Zasi 80 procent jsme tvo?eni tekutinou.

Take te? u vme, e mylenkami m?eme ovliv?ovat hmotu. ?kte si, e formovat podobu krystal? viditelnch pod mikroskopem nen dn terno. Nu dobr a co takhle rostliny? Vylo u mnoho publikac a studi, ve kterch se auto?i zabvali citlivost rostlin na emoce (stejn? tak se objevilo spoustu nzor?, kter tyto studie zesm??uj). e mluvit s pokojovmi kv?tinami rostlinm neoby?ejn? prospv (a e kytky reaguj zvlt? na negativn mylenky ?lov?ka, viz prce Cleve Backstera). e stromy i rostliny maj sv obrann strategie proti k?dc?m a n?jak komunikuj. Tyto reakce se daj za pomoci dnen techniky m??it. Take kdy vezmete dv? kv?tiny do jednoho pokoje a pak figurant jednu rostlinu "zabije", tak kdykoliv se pak dan figurant p?ibl k druh rostlin?, na m??cch p?strojch za?nou ltat ru?i?ky. Rostlina reaguje na p?tomnost hrozby. Nem o?i, nem ui. Ale p?esto je schopna vnmat ?lov?ka, kter se p?edtm vy?dil na rostlin? ve vedlejm kv?tin?i. To e psi ?i ko?ky jsou schopni vyctit, kdy p?ichz pn?ek dom?, je v?c veobecn? znm (nikoli nau?en ?asov sek, ale i nepravideln p?chody).

Take te? u vme, e mylenkami m?eme ovlivnit vitalitu rostlin. Stejn? tak m?eme ovliv?ovat mylenkami sami sebe, nai vitalitu a tedy i zdrav. Nen daleko od pravdy p?slov, e vra uzdravuje. Ostatn? na toto tma je v?deckch studi nepo?tan?. Kolik jen lk? bylo podvno pokusn skupin? jako placebo. A vsledky se p?esto dostavily (nikoli u vech lid, ale jak za?dit aby vichni v??ili ve vyl?en, e?).

Ale pro? se zabvat l?enm sebe sama, kdy m?eme p?sobit na cel lidstvo, nebo snad ne?

Macaca-fuscata-ve-vode_smallVpadestch letech byl v Japonsku popsn tzv. Fenomn st opice u druhu Macaca fuscata, kter ije vizolovanch tlupch na n?kolika ostrovech. U jedn tlupy jedna mlad opice objevila, e brambory omyt v?ece od hlny jsou chutn?j. Za?ala tuto znalost u?it dal ve sv tlup?. O n?kolik let pozd?ji ji mnoho opic ztto tlupy jedlo omyt brambory, zatmco tlupy zokolnch ostrov? stle jedly brambory obalen hlnou. Vur?it okamik, ?ekn?me u st opice, ovem nastal zlom. B?hem pouhho tdne opice ze vech tlup a vech ostrov? za?aly omvat brambory, ani by dolo kjakmukoli vizulnmu kontaktu sopicemi p?vodn tlupy. Vylo n?kolik prac, kter se tmto fenomnem zabvali, pojmenovali ho druhov pam??. Stejn? tak se objevili nzory, kter ve op?t zpochyb?ovali. Ale to je ta nae lidsk p?irozenost a pot?eba zavrhnout ve, co je mimo nae chpn.

A kdy se sejde 100 lid a budou pravideln? meditovat za krsn a bezpe?n ivot ve m?st?, tak co se tedy stane? Tento pokus vzniknul tak. Vlt? roku 1993 kvantov fyzik, Dr. John Hagelin, provedl spole?n? sesvmi kolegy a dalmi 4000 dobrovolnky rozshl experiment, ktermu dohlela nezvisl komise sloen z27 univerzitnch odbornk? na sociologii a kriminologii. Cel skupina veden Johnem Hagelinem se po dobu osmi tdn? kad den setkvala vhlavnm m?st? USA, Washingtonu DC, aby spole?n? vedli transcendentln meditaci pro snen kriminality vtto oblasti. Proti pr?m?ru p?edchozch p?ti let klesl za t?chto osm tdn? po?et vrad, znsiln?n a p?epaden o 48%.

pozitivni-zena_smallKdy tedy m?e skupina lid silou mysli ovlivnit cel m?sto, zkuste se znovu zamyslet nad tm, jestli opravdu nejste schopni ovlivnit sv vlastn t?lo. A v tomto p?pad? plat, ?m mn? informac mte, tm snadn?ji vm to p?jde. Tohle je toti proces, p?i kterm je pot?eba ctit, necp?te do toho zbyte?n? rozum a mysl, jd?te do toho srdcem. Op?t tedy: v?? a vra tv t? uzdrav, tentokrt s poehnnm v?dc?.

A protoe jsem vm na za?tku sliboval Porsche, ?ekn?te sami, co je snaz - snit mylenkou kriminalitu ve m?st?, nebo zskat automobil? Ne?ekejte ale e se vm zhmotn p?ede dve?mi. Vy tomu autu jen vytvo?te przdnou gar ve va hlav? s npisem Porsche a v?ci kolem vs se za?nou ohbat tm sprvnm sm?rem. Tedy za p?edpokladu, e to v sob? mte vy?een a jste schopni pro to n?co ud?lat. J jsem se o auto nepokouel, nemyslm, e by mi p?ineslo t?st. To hledm ve vednch okamicch. A tot doporu?uji i vm, ne se zam??te na p?edstavu velkho domu sgar plnou luxusnch aut, vy?ete si vsob? tu p?edstavu, dky kter si myslte, e vs n?co takovho ud?l ?astnmi. Ne nadarmo ns jedno star zenov p?slov nabd k opatrnost nad vlastnmi touhami, mohly by se nm toti vyplnit. Nen dn v?c ani osoba, kter by vm mohla p?inst t?st. Naopak vy m?ete tento stav, radost, vnet do kadho okamiku, kter provte.

A ne mi zav?ete pusu s tm, e to je cel kravina, zkuste si dan knihy na tma "zm?nou mylen kbohatstv" po?dit. Ale pozor, nesta? jen pochopit princip, jde o to skute?n? zm?nit ivot - mylen. A to bv ten kmen razu pro v?tinu lid. Pro lidi co nejsou tak zam??eni na bohatstv a spe prahnou po potrav? ducha, je mon nalzt vhodn literatury mnohem vce. Osobn? doporu?uji nap?klad knihu "Nov zem?" od Eckharta Tolleho.

Pokud bychom m?li skon?it u v?dy, mnoho kvantovch fyzik? si te? lme hlavu silou p?edstavy. Je to toti prv? kvantov teorie, kter m vysv?tlen pro popsan d?je. Jestlie tedy mezi fyziky najdete v??cho, nehledejte v tom protiklad. On jen nael mezi ?dky svho Boha.

Ale my skon?me u ns, naeho v?dom. Je to prv? stav na mysli, kter je to nejd?leit?j co mme. Zkuste si den prom?nit tm, jak na n?j pohlte. Najd?te i ve "patnch" zitcch n?co, co vm to p?ineslo, ?i p?in dobrho, pozitivnho. Jedin, co ?in udlosti nep?jemn, je nae hlava, zp?sob mylen. P?est?hujte se do msta, kde se vm d?j jen pozitivn v?ci. Za?n?te si ?dit sv?j vesmr.

Pokud si destastna-rodina_smalln naplnte pozitivnmi mylenkami, mte polovinu prce za sebou. Vytv?ejte si pozitivn afirmace v p?tomnm ?ase. Takov v?ci, kter vs napl?uj nadenm a radost, u kterch se ctte ?astn. T?mto mylenkm dejte proniknout do kadho okamiku vaeho dne. Pomhejte si vizualizac, p?edstavujte si, e vechny tyto v?ci se prv? d?j. e jste zdrav a pln energie, provte ndhern den, a ve se vm da?. Vmejte si mylenek kter vs od tohoto zp?sobu provn odvd?j. To je jen v star zp?sob ivota, kter se brn. P?ekonejte zvyk a poskytn?te si to nejhodnotn?j, co si m?ete dt - ?astn a radostn ivot v tomto okamiku.

Nepochybuji, e mnoho z vs ji o pozitivnm mylen slyelo a sp?n? ho ve svm ivot? praktikuj. Znte jist? mnoho knih, ?i jste absolvovali workshopy na toto tma, Budu rd, kdy se o svou zkuenost pod?lte s ostatnmi v diskuzi pod ?lnkem a p?edevm nm ?eknete, co jste si dky tomu mohli uv?domit a jak jste zm?nili sv?j ivot.

(P?i psan ?lnku jsem vychzel ze svch zkuenost a faktick daje jsem ?erpal ?i citoval zr?znch zdroj? na internetu. Vzhledem ktomu, e se vyskytuj na vce mstech a nelze rozliit, kter je p?vodn, tak tyto zdroje neuvdm. Interpretace jednotlivch daj? jsem se snail provd?t velmi citliv? a nep?ekrucovat. Nelo mi o popis jemn?hmotnch energi a jejich vazeb, cht?l jsem jen nabdnout mnoha lidem jin hel pohledu, ne na jak jsou zvykl.)
 

Komentáře a dotazy k produktu 

 
-7 # hmmmira 2010-11-12 00:05
hmm se vsim souhlasim, ale je videt ze tento clanek psal neznaboh..
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # thats tru!Ruffus 2012-04-02 15:00
vybornej clanek plnej pravdy. snahy o to, dosahnout pozitivniho mysleni se nesmi vzdat, i kdyz se nekdy dostavi vykyv dolu, jedem od znova! a lidsky organismus si toto casem tak zautomatizuje, ze bude nas zivot skoro dokonaly:-)
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
+5 # nad?jemahdall 2012-05-06 13:07
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # Fenomn a WashingtonJakub Dedek 2013-02-17 16:20
Bylo by mi blbe to tu nedat, kdyz jsem na to narazil prave pres tyto clanky. V mem clanku na blogu je rozebrany fenomen ste opice i Washingtonsky pokus a je tam ukazano, proc tyto dva pokusy jsou mimo a nejsou vubec verohodne...
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # RE: Fenomn a WashingtonJakub Dedek 2013-02-17 16:20
http://dedek.blog.idnes.cz/c/255990/Aluska-proti-spolku-Sisyfos-vzpoura-mlade-degenerace.html
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # RE: Fenomn a WashingtonMartin Ma?aska 2013-02-20 16:36
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # RE: RE: Fenomn a WashingtonJakub Dedek 2013-04-01 16:43
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 
 
0 # RE: RE: RE: Fenomn a WashingtonJakub Dedek 2013-04-01 16:44
Odpovědět | Odpovědět citací | Citovat
 

Chystan akce

kde jsem, kdy ne tady? :)
V roce 2012 jsem p?estal d?lat terapie a uposlechl jsem vzvu, kter mi p?ila. Pak nsledovala pou? do Santiaga, kter mi dala tak moc, e mi to ene slzy do o?, jen si na to vzpomenu. Cesta do Indonesie byla dokon?ujcm transforma?nm, kde jsem se op?t u?il o moci a zkoukch. U?m se, pracuji a jsem ?astn. iji kadodenost (nikoli vednost) a to mi te? p?in to nejlep. Ve je v pohybu, konec Mayskho kalend?e byla jen p?lnoc, okamik, kdy se hodinov ru?i?ka p?ehoupne na dal ?st. A tahle moc, tahle sla, kter dv v?ci do pohybu, ns transformuje. Je to jak kdy se naplno otev?e stavidlo. Dret se nem cenu, jde o to se podvolit a vyut energii, kter se val ven. Rozkvtme a dozrvme. A tak umrme. D?kuji u?iteli a vemu, co dostvm do svho ivota.